Jsou funkční potraviny o zdraví nebo o byznyse

Čím dál, tím častěji se na pultech supermarketů objevují potraviny, které mají přídomek „funkční“. O jaké potraviny se jedná? Pro vysvětlení uvedu definici Evropské potravinářské rady EUFIC (European Food Information Council), která říká, že:

Funkční potraviny jsou takové potraviny, u kterých byl mimo běžných výživových účinků prokázán jejich příznivý vliv na jednu nebo více tělesných funkcí, na zdravotní stav anebo na snížení rizika onemocnění. Musí mít charakter potraviny a jejich příznivý vliv se musí projevit již při konzumaci množství odpovídajícím běžné potravině. Nejsou to pilulky nebo jiná forma běžných léčiv, ale tvoří součást normálních potravin.

Toliko definice. Lidé, kteří již o funkčních potravinách slyšeli a přišli s nimi do styku, mají většinou informace z různých časopisů a tak předpokládají, že nákupem funkčních potravin udělali mnoho pro svoje zdraví. Je pravdou, že cosi udělali (minimálně jim není lhostejné), avšak není správné dělat z funkčních potravin jakýsi zázračný elixír zdraví a při jejich nákupu nepřemýšlet hlavou a utrácet za takovéto výrobky nemalé částky. Je třeba mít na zřeteli, že naši nutriční potřebu, tj. potřebu živin, bychom měli pokrývat přirozenou stravou a pestrým jídelníčkem tvořeným prioritně čerstvými potravinami a pokud možno domácí provenience. Zde je namístě zdůraznit zásadu, kterou výživám začínají v poslední době docela akcentovat (a já se k nim rád přidávám) a to je zásada „sezona – region“. V praxi to neznamená nic jiného než že bychom měli dávat přednost konzumaci potravin, které se urodí nebo vyrobí v daném regionu v aktuální sezoně

Nicméně nechci tím zatracovat funkční potraviny zcela. Samozřejmě, že můžou být i užitečné a prospěšné – v případě, že se nám z nejrůznějších důvodů nedostává některých fyziologicky nezbytných látek –živin. Jsou to zejména minerální látky, vitamíny, vláknina či probiotické kultury, které zajišťují správnou činnost jednotlivých tělesných orgánů a tím preventivně působí proti vzniku různých civilizačních nemocí, zejména proti vzniku kardiovaskulárních onemocnění, osteoporóze, nádorová onemocnění apod. Zároveň posilují imunitní systém a brzdí proces stárnutí.

Při nákupu je nutné umět číst etikety výrobků. Pokud se totiž jedná o funkční potraviny, musí být jejich příznivé účinky uvedené na etiketě. Například: Výrobek se sníženým obsahem tuku, nebo naopak se zvýšeným obsahem vlákniny, obohaceno o vápník apod. Spolu s tím by na etiketě mělo být uvedeno množství přidané funkční látky (nebo látek) na 100 gramů v jedné porci včetně doporučeného množství. Jiným způsobem na první pohled takovéto potraviny od běžných potravin často ani nerozeznáme, protože zpravidla vypadají, voní i chutnají jako jejich "nefunkční" protějšky. Jediný, na první pohled viditelný rozdíl je v ceně.

S jakými funkčními potravinami se můžeme setkat nejčastěji?

Do margarínů, mléčných výrobků a sýrových pomazánek se přidávají rostlinné steroly, které pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu (to je ten nežádoucí – špatný) v krvi, čímž by mělo být snižováno riziko vzniku kardiovaskulárních chorob.

Do zakysaných mléčných výrobků, zejména jogurtů je přidávána vláknina, jíž je v naší standardní potravě chronický nedostatek a která účinně snižuje riziko vzniku karcinomu konečníku a tlustého střeva. Vláknina je přidávána rovněž do celozrnného pečiva a těstovin. Do jogurtů jsou přidávány také probiotika, která mají za úkol vyživovat naši střevní mikroflóru a tím udržovat náš střevní systém funkční. Je všeobecně známo, že ve střevním systému se nachází cca 70% buněk imunitního systému, takže se právem říká, že „zdarví jsme tak, jak zdravá máme střeva“.

Vejce se obohacují o nenasycené mastné kyseliny (Omega 3 a 6), protože žloutek obsahuje velké množství cholesterolu, tyto esenciální mastné kyseliny mohou také předcházet riziku kardiovaskulárních chorob.

Do  snídaňových cereálií je přidávána kyselinu listovou. Ta je důležitá pro správný vývoj a růst plodu nebo preventivně chrání proti karcinomu tlustého střeva a konečníku.

Chléb a tyčinky typu müsli můžou mít přídavek isoflavonů. Jejich úkolem je mimo jiné snížit riziko vzniku karcinomu prsu a prostaty, kardiovaskulárních chorob a osteoporózy.