Každý kdo se vydá na cestu zvýšení svých pohybových aktivit a myslí to vážně, nejen jako jedno z mnoha obvyklých novoročních předsevzetí, narazí dřív nebo později na pojem strečink.
On to sice není nikterak neznámý pojem, ale jeho realizaci v praxi nechutně vysoké procento lidí zanedbává. Je to tím, že strečink sám o sobě nemá významný vliv na spalování tuků a na formování postavy, ale dovolil bych si přirovnat jej ke koření, které používáme v kuchyni, to jest, teprve jeho použitím dostane jídlo tu správnou chuť. Stejně tak je to s cvičením. Pokud po fyzickém výkonu neprotáhneme svalové partie, tak jsme je významně ochudili a ony nám to většinou vrátí formou nepříjemných pocitů. Tajemství strečinku je ukrytu ve fyziologických procesech probíhajících v našem těle, konkrétně v kosterním svalstvu při fyzické aktivitě. Z dalšího ale pochopíme, že strečink je potřebný nejen při zvýšené svalové aktivitě, ale je potřebný i při intenzivním lenošení a povalování se. Po cvičení nám uvolní svaly ztuhlé vysráženou kyselinou mléčnou a po lenošení nám protáhne svaly, které mají tendenci se, při jejich nevyužívání, zkracovat.
Strečink je speciální způsob pomalé pohybové aktivity ve formě souboru cviků, které zabezpečují optimální protažení svalů rozvoj pohyblivosti kloubů bez vedlejších nepříznivých účinků. Snižuje svalové napětí po pohybové činnosti a udržuje pružnost svalů.
Strečink slouží rovněž i k prevenci před poraněním, zejména natažením či natržením svalů, k prevenci některých svalových onemocnění jako jsou například záněty šlach. Přispívá taktéž k prevenci poškození kloubů. Svými účinky připravuje strečink tělo na fyzickou zátěž, na náročný fyzický výkon. Měl by být součástí každé sportovní aktivity. Někteří odborníci doporučují strečink ještě před tréninkem, avšak většina studií doporučuje svaly nejprve zahřát a až pak protáhnout. Ideální tedy je krátce se rozcvičit – zahřát a pak svaly strečinkem protáhnout. Strečink je používán nejen ve sportu, ale také v léčebné rehabilitaci.
Pravidelným cvičením strečinku můžeme velmi účinně ovlivnit rovněž svalovou disbalanci, to jest nesprávné držení těla, která je u jinak zdravých lidí nejčastější příčinou funkčních poruch a bolestí. Je prokázáno, že cvičením můžeme odstranit až 75 % bolestí v zádech. Mnoho lidí si neuvědomuje, že pro udržení zdravé páteře a zad je rozhodující stav břišních svalů. Takže jakkoliv to zní pro mnohé nevěrohodně a téměř nelogicky, faktem je, že v naprosté většině případů jsou bolesti v zádech způsobeny ochablým břišním svalstvem.
Strečink, stejně tak jako kterékoliv jiné cvičení má svoje zákonitosti, které ale nebudu zde rozebírat. Těm, kteří chtějí o strečinku vědět více, mohu vřele doporučit knihu autorky Kláry Buzkové "Strečink" - viz použitá literatura. Pro udržení hybnosti a funkčnosti pohybového aparátu (svalů a kostry – včetně kloubů) je ideální provádět strečink každý den – nejlépe ráno jako rozcvičku. Jelikož jsem realista a vím, že ráno bývá každá minuta drahá, doporučuji velmi rychlou formu strečinku, kterou je cvičení Pět Tibeťanů. Toto cvičení zabere maximálně 10 – 12 minut a je tak dokonale propracováno, že se při něm jednak protáhnou naprosto všechny svalové partie, klouby a také se aktivují a nastartují v úvodu dne vnitřní orgány. Vřele doporučuji.
V souvislosti s pohybovými aktivitami včetně strečinku se zmíním ještě o jednom nesmírně důležitém faktoru, který je bohužel rovněž opomíjen a tím je dech. Dech je zdrojem života pro každičkou buňku v našem těle. Dechem život začíná a také končí. Bez dechu, na rozdíl od jídla a vody vydržíme jen několik málo minut. Dechem dodáváme tělu nezbytný kyslík a jeho nedostatek vyvolává nezvratné fyziologické poruchy. Za 24 hodin projde našim nosem a ústy asi 13 tisíc litrů vzduchu (oběma směry). To, co za tuto dobu sníme (asi 1 kg tuhé potravy) a vypijeme (2 - 3 l tekutin), je ve srovnání s tímto množstvím naprosto zanedbatelné. Dechem jednak přijímáme vzdušný kyslík potřebný ke správnému fungování všech orgánů a zejména mozku a jednak vylučujeme odpadové látky, kterých se tělo potřebuje zbavit. Správné dýchání pozitivně ovlivňuje všechny tělesné funkce - krevní oběh, trávení, svalovou a mozkovou činnost. Při nesprávném dýchání je organismus špatně vyživován a nedostatečně čištěn, což způsobuje zpomalení některých funkcí. Důsledkem toho je pocit únavy, nespavost, nechutenství, metabolické poruchy a pod. Jelikož všechny funkce organismu a též psychika jsou spojeny s dechem, můžeme jeho správným využíváním ovlivňovat nejen tyto funkce, ale rovněž svůj psychický stav. Pokud při cvičení správně dýcháme, můžeme dosáhnout mnohem lepších výkonů a výsledků. Ideální je dýchat nosem. Nosní sliznice je velmi účinný filtr, který zachycuje nečistoty z ovzduší a ničí mikroby. Zachycené nečistoty se při výdechu odstraňují a sliznice se zároveň prohřívá. Na dýchání se podílí celá řada svalů trupu, ale hlavním svalem dýchacím je bránice. Tato se pohybuje jako píst, jejím pohybem se v břišní dutině střídá přetlak a podtlak, čím dochází k masáži vnitřních orgánů uložených nad a pod ní (žaludek, játra, žlučník, ledviny, srdce). Na pohyb bránice reagují okolní svaly, zvláště břišní a zádové v bederní a křížové oblasti. Spolu s těmito svaly vytváří bránice oporu pro bederní páteř, působí na správné postavení pánve a bederní páteře a tím na vzpřímené postavení těla.
Při jakékoliv pohybové aktivitě je velmi důležité dbát na správné dýchání, to jest na hluboký nádech nosem (za zcela samozřejmého předpokladu, že pokud cvičíme v místnosti, tak je zabezpečený přívod čerstvého vzduchu) a na dostatečný výdech. U aerobních aktivit dbáme na dosažení správného dechového rytmu ("druhý dech") a u statického cvičení (posilování a strečink) vydechujeme ve fázi svalové kontrakce, tj. v momentě kdy jsou svaly v záběru a napnuté. U již zmíněných Pěti Tibeťanů je odchylka – ve fázi svalové kontrakce se provádí nádech!
Žádné komentáře:
Okomentovat